|
|
Role sestry v systému včasného vyhledávání kriticky nemocných
BOUŠOVÁ, Adéla
Diplomová práce je zaměřená na role sester v systému včasného vyhledávání kriticky nemocných na jednotkách intenzivní péče. Na systém včasného vyhledávání kriticky nemocných není v českém zdravotnictví stále kladen takový důraz, jaký by měl. Znalostí problematiky může dojít k zlepšení kvality zdravotní péče a snížení mortality kriticky nemocných pacientů, kteří se do život ohrožujícího stavu dostávají náhle, avšak se znalostí problematiky se život ohrožujícímu stavu mohlo předejít. Teoretická část diplomové práce se skládá z pěti kapitol a několika podkapitol. První kapitola se zaměřuje na kriticky nemocného, druhá kapitola na monitoraci kriticky nemocného, třetí kapitola na technické vybavení v intenzivní péči, čtvrtá kapitola na role sester v intenzivní péči a poslední kapitola se věnuje systému včasného vyhledávání kriticky nemocných. Pro diplomovou práci byly stanoveny tři cíle, a to zmapovat role sester, jak jsou sestry zapojené a zdali jsou vzdělávány v problematice včasného vyhledávání kriticky nemocných. Praktická část byla zpracována kvalitativním šetřením formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly analyzovány formou "papír tužka" metodou otevřeného kódování. Praktická část byla rozčleněna do čtyř kategorií a ty následně do podkategorií. Pro přehlednost a jasnost byly kategorie a podkategorie vizualizovány do schémat. Na základě stanovených cílů diplomové práce, byly stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, jaké role zastupují sestry v systému včasného vyhledávání kriticky nemocných. Druhou výzkumnou otázkou bylo, jakým způsobem jsou sestry zapojené do systému včasného vyhledávání kriticky nemocných. Třetí výzkumná otázka se věnuje tomu, jak probíhá celoživotní vzdělávání sester v systému včasného vyhledávání kriticky nemocných. Stanovené cíle diplomové práce byly splněny.
|
|
|
Paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče
ZIMOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá tématem paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Intenzivní péče má za cíl záchranu životů, naopak paliativní péče doprovází nemocné a zkvalitňuje jejich poslední chvíle. I když by se mohlo zdát, že tyto dva obory jsou vzdálené, není tomu tak. Oba se dotýkají smrti a pracují s lidmi, kteří balancují mezi životem a smrtí. V teoretické části jsou popsány jednotlivé obory, včetně jejich historie. Dále je kapitola věnována propojení těchto dvou oborů. Následující kapitoly se zabývají etickými aspekty paliativní péče poskytované na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Další kapitoly se zabývají umíráním a smrtí. Poslední z kapitol v teoretické části práce, jsou věnovány blízkým umírajících a zemřelých pacientů. Cílem práce bylo: Zmapovat povědomí zdravotnického personálu pracujícího v intenzivní a resuscitační péči, zjistit přístup zdravotnického personálu pracujícího v resuscitační a intenzivní péči k poskytování paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče, zjistit problémy a nedostatky ze strany zdravotnického personálu, v poskytování paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče a zjistit faktory, které působí a ovlivňují zdravotnický personál při poskytování paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Výzkumné šetření probíhalo na oddělení ARO jedné z jihočeských nemocnic. Na základě výsledků lze říci, že zdravotnický personál, pracující na ARO má výborné teoretické znalosti v oblasti paliativní péče. Pacientům se snaží poskytovat co nejlepší péči a dělají pro ně maximum. Vzhledem k velké specifičnosti oddělení, je mnohdy velmi náročné zajistit co nejlepší podmínky pro umírajícího pacienta a jeho blízké. I přes toto všechno byly shledány problémy, které se týkají nedostatečné a nevhodné komunikace, kterou podtrhuje i prostředí, kde je uskutečňována. Dalším nedostatkem byla absence psychologické podpory a péče pro zdravotníky, kteří jsou téměř neustále vystavováni stresu. Zaznamenána byla také naprostá absence nabídnutí podpory a péče o pozůstalé. Což je součástí a předpokladem poskytování kvalitní paliativní péče. Na základě rozhovorů můžeme říci, že na ARO pracují velmi vzdělaní pracovníci, kteří svou práci dělají s láskou a chtějí jí poskytovat co nejkvalitněji Bylo by však v tomto případě na místě, nabídnout zdravotnickým pracovníkům možnosti vzdělávání v oblasti paliativní péče a komunikace, kterých je dostatek. Výsledky této práce by mohly pomoci minimalizovat zjištěné problémy a mohly by sloužit jako podklad pro přednášky a semináře pro pracovníky na ARO.
|
|
|
Kontrola hladiny glykémie sestrou u kriticky nemocných v intenzivní péči
Vaňková, Daniela ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Lišková, Iveta (oponent)
Diplomová práce se zabývá kontrolou hladiny glykémie u kriticky nemocných v intenzivní péči se zaměřením na hyperglykémii kriticky nemocných a její možnou terapii v rámci kompetencí ošetřovatelského zdravotnického personálu. Teoretická část práce se zabývá problematikou hyperglykémie u kriticky nemocných z pohledu lékařského, ošetřovatelského a přístrojového. První kapitola popisuje stručný přehled historie inzulinu, především jeho objev a zavedení do praxe. Následující kapitola je věnována pojmům kriticky nemocný, intenzivní medicína, intenzivní péče a také specifická ošetřovatelská péče. Zkrácené informace o etiologii, diagnostice, léčbě a komplikacích diabetu mellitu jsou popsány ve třetí kapitole. Následující kapitoly se podrobně věnují problematice hyperglykémie u kriticky nemocných, sem řadíme kapitoly o glukózové homeostáze u kriticky nemocných, vývoji hladiny glykémie, přístrojové technice, inzulinových protokolech, inzulinoterapii, specificích inzulinoterapie v intenzivní péči a o zásadách správného odběru krve pro stanovení hladiny glykémie v podmínkách intenzivní péče. Empirická část práce obsahuje výzkum zaměřený na zjištění prováděných postupů při korigování hladiny glykémie u kriticky nemocných na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče III. stupně ve...
|
|
|
Hemodynamika v časné fázi kritických stavů a perioperační medicíně
Beneš, Jan ; Kasal, Eduard (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Kroužecký, Aleš (oponent) ; Adamus, Milan (oponent)
Beneš J.: HEMODYNAMIKA V ČASNÉ FÁZI KRITICKÝCH STAVŮ A PERIOPERAČNÍ MEDICÍNĚ - Využití méně invazivních monitorovacích prostředků k cílené hemodynamické péči ABSTRAKT Oběhová nestabilita je velmi častá u nemocných v intenzivní a perioperační péči. K jejím nejčastějším příčinám patří nedostatečná intravaskulární náplň, porucha arteriálního tonu a srdeční stažlivosti. Hemodynamická monitorace umožňuje včas rozpoznat a adekvátně léčit oběhovou nedostatečnost. Vzhledem k rozvoji nových monitorovacích technik je v současné době možno provádět sledování hemodynamiky s významně nižší invazivitou a kontinuálně monitorovat nové hemodynamické parametry. V některých skupinách kritických onemocnění a hlavně v perioperační péči se v posledních letech uplatňuje směr tzv. hemodynamické optimalizace. Cílem takto vedené terapie je dosáhnout pomocí objemové substituce a inotropních látek takového stavu hemodynamiky, který je optimální pro daný okamžik. Cílená hemodynamická intervence byla v mnoha studiích spojena s významně lepším přežíváním nemocných a snížením počtu komplikací. Výsledky našeho experimentálního výzkumu svědčí o možném využití minimálně invazivních monitorovacích technik založených na analýze tepové křivky a dynamických prediktorů odpovědi na tekutinovou výzvu k optimalizaci chirurgických nemocných a jsou...
|
|
|
Dysfunkce gastrointestinálního traktu u kriticky nemocných
Balihar, Karel ; Matějovič, Martin (vedoucí práce) ; Kula, Roman (oponent) ; Martínek, Jan (oponent)
Syndrom multiorgánové dysfunkce je dominantním mechanismem morbidity a mortality na jednotkách intenzivní péče. Gastrointestinální dysfunkce vzniká obvykle na podkladě vlastního kritického stavu a hraje klíčovou roli v rozvoji a progresi multiorgánové dysfunkce. Nicméně i primární narušení gastrointestinálních funkcí onemocněním gastrointestinálního traktu může vést ke kritickému stavu. I přes intenzivní experimentální a klinický výzkum již po řadu desítek let stále chybí kvalitní nástroje pro hodnocení tíže a monitoraci gastrointestinální dysfunkce. Terapie tohoto komplexního patologického děje zůstává nadále široce podpůrná. Cílem této práce bylo ozřejmit rizika těžkého průběhu nejčastější a nejzávažnější nozokomiální infekce trávicího traktu, zhodnotit bezpečnost zavedení a efektivitu duální enterální sondy ve výživě kriticky nemocných a získat nástroje k hodnocení gastrointestinální dysfunkce. Závěrem je prezentován probíhající projekt zaměřený na ezofageální dysfunkci u ventilovaných kriticky nemocných.
|
|
|
Nové trendy v monitoraci a kontrole glykémie v perioperačním období.
Lipš, Michal ; Kunstýř, Jan (vedoucí práce) ; Bešík, Josef (oponent) ; Beneš, Jan (oponent)
Souhrn Postoj specialistů intenzivní medicíny ke kontrole glykémie u kriticky nemocných prošel za poslední dvě desítky let zásadním vývojem. Jak v literatuře, tak na diskuzních panelech během setkání odborníků doma i ve světě bylo a je možné zaznamenat extrémně invazivní přístup se snahou o těsnou kontrolu glykémie v rozmezí 4-6 mmol/l u všech kriticky nemocných, stejně jako naprosto liberální toleranci glykémií nad 12 mmol/l. Tato práce si v úvodu klade za cíl objasnit příčiny těchto extrémních postojů analýzou klíčových prací posledních let a najít důvody jejich tolik rozdílných výsledků. Dle výsledků studií za poslední dobu je zřejmé, že nejvíce z těsné kontroly glykémií profitují pacienti po kardiochirurgických výkonech. Právě na této skupině pacientů jsme se s naším týmem snažili získat odpovědi na tři klíčové otázky. Za předpokladu, že koncept těsné kontroly glykémie je smysluplný, zajímá nás: 1) Je pro úspěšné a bezpečné provádění konceptu těsné kontroly glykémie důležitý nejen vzdělaný a zkušený zdravotnický personál, ale i použití specifického algoritmu-protokolu kontroly glykémie? 2) Jaké je ideální načasování zahájení těsné kontroly glykémie u kardiochirurgického pacienta a má to vliv na morbiditu či mortalitu těchto nemocných? 3) Existuje bezpečnější alternativa k intenzivní inzulinové terapii,...
|
|
|
Vliv parenterální a enterální výživy na nutriční stav kriticky nemocných pacientů
Krištofová, Hana ; Otáhal, Michal (vedoucí práce) ; Kotrlíková, Eva (oponent)
Systém nutriční podpory ve formě enterální a parenterální výživy je neodmyslitelnou součástí terapeutických postupů u kriticky nemocných pacientů. Příjem dostatečného množství energie a živin ovlivňuje průběh léčby i následnou rekonvalescenci. Cílem této práce je zjistit, zda příjem živin u takto nemocných pacientů odpovídá příslušným doporučením a také vyhodnotit rozdíl mezi nutričními ukazateli u jednotlivých typů výživy. Teoretická část bakalářské práce vymezuje pojmy enterální a parenterální výživy, jejich indikace, kontraindikace, složení a způsoby podávání. Dále jsou zde popsány patofyziologické procesy, které se dějí v organismu kriticky nemocných pacientů a také nároky na jednotlivé živiny, které jsou u stabilizovaných pacientů odlišné. Praktická část se věnuje zkoumané skupině 36 pacientů, kteří byli hospitalizováni na Resuscitačním oddělení - Urgentní příjem, Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Je zde popsán příjem energie a proteinů z jednotlivých typů nutriční podpory. Dále je vyhodnocováno, zda reálný příjem odpovídá příjmu plánovanému a zda se pacienty daří živit dostatečně, což dokumentuje sledování základních nutričních ukazatelů v krvi. Zjištěné výsledky ukazují, že pouze u 8 % pacientů došlo k naplnění plánovaného...
|
|
|
Kontrola hladiny glykémie sestrou u kriticky nemocných v intenzivní péči
Vaňková, Daniela ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Lišková, Iveta (oponent)
Diplomová práce se zabývá kontrolou hladiny glykémie u kriticky nemocných v intenzivní péči se zaměřením na hyperglykémii kriticky nemocných a její možnou terapii v rámci kompetencí ošetřovatelského zdravotnického personálu. Teoretická část práce se zabývá problematikou hyperglykémie u kriticky nemocných z pohledu lékařského, ošetřovatelského a přístrojového. První kapitola popisuje stručný přehled historie inzulinu, především jeho objev a zavedení do praxe. Následující kapitola je věnována pojmům kriticky nemocný, intenzivní medicína, intenzivní péče a také specifická ošetřovatelská péče. Zkrácené informace o etiologii, diagnostice, léčbě a komplikacích diabetu mellitu jsou popsány ve třetí kapitole. Následující kapitoly se podrobně věnují problematice hyperglykémie u kriticky nemocných, sem řadíme kapitoly o glukózové homeostáze u kriticky nemocných, vývoji hladiny glykémie, přístrojové technice, inzulinových protokolech, inzulinoterapii, specificích inzulinoterapie v intenzivní péči a o zásadách správného odběru krve pro stanovení hladiny glykémie v podmínkách intenzivní péče. Empirická část práce obsahuje výzkum zaměřený na zjištění prováděných postupů při korigování hladiny glykémie u kriticky nemocných na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče III. stupně ve...
|
|
|
Dysfunkce gastrointestinálního traktu u kriticky nemocných
Balihar, Karel ; Matějovič, Martin (vedoucí práce) ; Kula, Roman (oponent) ; Martínek, Jan (oponent)
Syndrom multiorgánové dysfunkce je dominantním mechanismem morbidity a mortality na jednotkách intenzivní péče. Gastrointestinální dysfunkce vzniká obvykle na podkladě vlastního kritického stavu a hraje klíčovou roli v rozvoji a progresi multiorgánové dysfunkce. Nicméně i primární narušení gastrointestinálních funkcí onemocněním gastrointestinálního traktu může vést ke kritickému stavu. I přes intenzivní experimentální a klinický výzkum již po řadu desítek let stále chybí kvalitní nástroje pro hodnocení tíže a monitoraci gastrointestinální dysfunkce. Terapie tohoto komplexního patologického děje zůstává nadále široce podpůrná. Cílem této práce bylo ozřejmit rizika těžkého průběhu nejčastější a nejzávažnější nozokomiální infekce trávicího traktu, zhodnotit bezpečnost zavedení a efektivitu duální enterální sondy ve výživě kriticky nemocných a získat nástroje k hodnocení gastrointestinální dysfunkce. Závěrem je prezentován probíhající projekt zaměřený na ezofageální dysfunkci u ventilovaných kriticky nemocných.
|
|
|
Hemodynamika v časné fázi kritických stavů a perioperační medicíně
Beneš, Jan ; Kasal, Eduard (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Kroužecký, Aleš (oponent) ; Adamus, Milan (oponent)
Beneš J.: HEMODYNAMIKA V ČASNÉ FÁZI KRITICKÝCH STAVŮ A PERIOPERAČNÍ MEDICÍNĚ - Využití méně invazivních monitorovacích prostředků k cílené hemodynamické péči ABSTRAKT Oběhová nestabilita je velmi častá u nemocných v intenzivní a perioperační péči. K jejím nejčastějším příčinám patří nedostatečná intravaskulární náplň, porucha arteriálního tonu a srdeční stažlivosti. Hemodynamická monitorace umožňuje včas rozpoznat a adekvátně léčit oběhovou nedostatečnost. Vzhledem k rozvoji nových monitorovacích technik je v současné době možno provádět sledování hemodynamiky s významně nižší invazivitou a kontinuálně monitorovat nové hemodynamické parametry. V některých skupinách kritických onemocnění a hlavně v perioperační péči se v posledních letech uplatňuje směr tzv. hemodynamické optimalizace. Cílem takto vedené terapie je dosáhnout pomocí objemové substituce a inotropních látek takového stavu hemodynamiky, který je optimální pro daný okamžik. Cílená hemodynamická intervence byla v mnoha studiích spojena s významně lepším přežíváním nemocných a snížením počtu komplikací. Výsledky našeho experimentálního výzkumu svědčí o možném využití minimálně invazivních monitorovacích technik založených na analýze tepové křivky a dynamických prediktorů odpovědi na tekutinovou výzvu k optimalizaci chirurgických nemocných a jsou...
|
host ::
RSS.